Latinský název: Epilobium Angustifolium
Je to 50 -200 centimetrů vysoká trvalka z čeledi pupalkovitých. Má dlouhé a plazivé oddenky, ze kterých vybíhají pozemní výběžky. Lodyha je většinou jednoduchá, zřídka chudě větvená. Květenství jsou vrcholové hrozny a vyrůstá v paždí listenů. Samotné květy jsou pak čtyřčetné, kališní lístky o málo kratší než korunní. Květy mají sytě růžovou barvu. Plodem je tobolka, semena se šíří větrem.
Vrbovka roste na březích stojatých i tekoucích vod. Z rostliny se využívá květ a list, případně celá nať. Z natě se sbírá jen vrchní část, aby spodní polovina mohla opět vyrašit bohatými výhony.
Vrbovka nebyla do dnešní doby známá jako léčivka a není uvedena ve většině knih o léčivých rostlinách. V krátké době se ale stala známou nejen v celé Evropě, ale dokonce i za oceánem.
Léčivé vrbovky poznáme podle jejich malých květů, které jsou červenavé, bledě růžové a někdy takřka bílé barvy. Sedí jako přibité na podlouhlém, úzkém semeníkovém lusku, z něhož po rozevření vyletují semena nesená bílými, jakoby bavlněnými vlásky.
Účinky:
Vrbovka pomáhá při chorobném zduření předstojné žlázy, při chorobách ledvin a měchýře a to i při rakovině močového měchýře.
Její účinky jsou tak silné, že se mnohdy vyléčí a odstraní všechny problémy při onemocnění prostaty. Většinou už jeden šálek čaje z vrbovky znamená úlevu. Čaj se musí však pít déle, aby se nemoc zcela vyléčila. Je to velmi účinný a osvědčený lék na potíže s prostatou, nejenže se může užívat i dlouhodobě, ale delší doba užívání má i trvalejší léčivé účinky.
Stáhnout PDF pro tisk