Latinský název: Euphrasia officinalis
Rostlina patří do čeledi krtičníkovitých. Její stonek je jednoduchý nebo větvený, lysý až hustě pýřitý, s listy vstřícnými, vroubkovanými až zubatými, většinou se čtyřmi až sedmi páry špičatých osinkatých zubů. Listy jsou lysé, štětinatě chlupaté nebo žláznaté, žilnatina na spodní straně vyniklá.
Květy jsou ve vrcholových listnatých klasovitých hroznech. Kalich bývá trubkovitý nebo zvonkovitý, lysý nebo stopkatě žláznatý. Koruna je bílá až fialově červená, fialkově žilkovaná, na dolním pysku a v ústí žlutá, dvoupyská. Horní pysk vyklenutý, dolní bývá delší, plochý, odstálý, třícípý, cípy hlouběji vykrajované.
Zajímavostí je, že přestože byla tato rostlina pojmenována podle Eufrosyné, jedné z Grácií, o jejím léčebném využití ve starém Řecku nejsou žádné zmínky. Ve středověku byl světlík doporučován k posílení myšlení, zraku a paměti. V západním rostlinném lékařství je světlík specifickým lékem na běžné oční problémy, jako je zánět spojivek, zánět očních víček, případně ke zlepšení vidění.
Má antibakteriální a antibiotické účinky, výrazně tlumí oční záněty - zánět očních spojivek, slzného váčku, víček
Působí svíravě a protizánětlivě, může se použít na mokvající ekzém, který se objevuje kolem očí, nebo při silné světloplachosti, při slzení očí a oční únavě. Abychom vyloučili riziko infekce, používáme k přípravě nálevu farmaceutické preparáty např. borovou vodu. Vyrábí se také masti s obsahem světlíku na zklidnění podrážděných a unavených očí, například od sledování televize nebo při práci s počítačem.
K přípravě obkladů je možné používat ho v kombinaci s heřmánkovým květem. Kromě toho se užívá při zánětech sliznice horních cest dýchacích, proti zahlenění při kataru průdušek a nosních dutin. Podporuje také trávení, odstraňuje zažívací obtíže a zvyšuje chuť k jídlu.
Stáhnout PDF pro tisk