Latinský název: Salvia officinalis
Šalvěj lékařská je vytrvalý polokeřík z čeledi hluchavkovitých, který dorůstá výšky 20 až 25 cm, ojediněle může být i vyšší, a to zejména v teplých oblastech, například na Balkáně. Ve spodní části rostlina dřevnatí. Lodyha má čtyřhranný průřez, lodyžní listy jsou vstřícné, podlouhle kopinaté a velmi jemně vroubkované. List je na líci hladký a na rubu vrásčitý. Mladé lístky jsou našedlé a plstnaté. Květy jsou dvoupyské, většinou fialové, tvoří chudé lichopřesleny. Kvete v červnu a červenci, plody jsou vajíčkovité hladké tvrdky.
Už starověcí šamani s její pomocí vyvolávali duchy svých předků, při magických rituálech ji přidávali do svých tajemných lektvarů a vykuřovadel a staří Římané využívali její léčivé a kořenící síly v lékařství. Považovali ji za posvátnou a obřadní bylinu.
Ve středověku se šalvějí lékařskou léčily nejrůznější nemoce, proto byla nazývána Salvatrix = spása. V devátém století se o rozšíření pěstování šalvěje lékařské zasloužil Karel Veliký, který dokonce vydal nařízení o pěstování léčivých bylin v zahradách klášterů i zahrádkách královských a šlechtických. Časem se šalvěj rozšířila i do zahrádek měšťanských a selských a postupně se stala rostlinou kulturní.
Pro svoje vynikající léčivé účinky byla hojně pěstována také v Persii a Číně. Na světě roste asi 900 druhů této rostliny. Naše šalvěj lékařská je asi nejznámější pod lidovou přezdívkou „babské ucho“. V přírodě u nás roste na sušších stráních a skalách. Volně se vyskytují hlavně šalvěje luční, ale často i lékařské. Nejznámější druh, šalvěj divotvorná, je u nás pro své psychotropní účinky označována jako droga, není ovšem zakázána.
Rostlina obsahuje silice, třísloviny, estrogenní hormony a amid kyseliny nikotinové. V malých dávkách snižuje vylučování potu, působí protizánětlivě, svíravě, antibakteriálně a podporuje vylučování moči. Blahodárně působí také na mozek, nervy, oči a žlázy. Podporuje příznivě trávicí procesy a zažívání, správnou činnost střev, jater a žlučníku. Ostří smysly a paměť, tlumí stařecký třes. Působí na kůru velkého mozku, což je vynikající při duševní vyčerpanosti. Zlepšuje schopnosti koncentrace a dokáže uvolnit i psychický přetlak.
Využití v kuchyni
Jako koření v kuchyni se používají čerstvé i sušené listy, které se sbírají po celé období vegetace. Šalvějí se obvykle ochucuje skopové maso a ryby. Čerstvá šalvěj také výborně chuťově obohatí bylinkové máslo. Lze ji přidávat do nádivek i omáček nebo s ní okořenit různé druhy sýrů.
Účinky
Hlavní léčivé účinky šalvěje, pro které se stala tak oblíbenou rostlinou, jsou ty, že zabraňuje pocení, a tím brání vzniku plísní a šíření bakterií. Má výrazně hojivé a protizánětlivé účinky. Šalvěj má uplatnění i v kosmetickém průmyslu. Přidává se např. do koupelových solí a pěn a do zubních past. Omýváním vlasů odvarem ze šalvěje se omezuje tvorba lupů.
Stáhnout PDF pro tisk