Latinský název: Crocus vernus
Šafrán je rostlina z čeledi kosatcovitých. Nejvíce druhů šafránu pochází z okolí Středozemního moře z jihovýchodní Evropy a Asie. Odtud se šafrán postupně rozšířil do celého Středomoří, dnes se pěstuje také ve Spojených státech. Svědčí mu středomořské podnebí, ale snese i chladnější počasí až do minus deseti stupňů a krátkodobě dokonce i sníh. Patří mezi první posly jara a láká včely na sladký nektar. Šafrány vykvétají už od konce února nebo od začátku března samostatně nebo v barevných trsech v období, kdy odkvetou sněženky, ale ještě nezačnou kvést narcisy a tulipány. Jarní krokusy jsou ozdobou každé zahrádky a parku.
Žlutý posel jara
Rostlinky mají vonné drobné květy o průměru tři až čtyři centimetry v hruškovitém tvaru vinné skleničky. Barvy květů jsou žluté, jak napovídá druhový název. Listy obvykle vyraší v době kvetení. Krokusy patří k nejoblíbenějším jarním drobným cibulovinám. Vegetační doba je pak velice krátká, jako je tomu i u ostatních jarních cibulovin. Z jedné cibulky vyrůstá v únoru a březnu několik květů. Je vhodný i pro vysazení do trávníku, kde zplaňuje a snadno se množí. Hlízy šafránu jsou kulovité, ploché nebo hruškovité, obalené zbytky listové pochvy. Čárkovité listy se stříbrnou střední linkou vyrůstají v přízemní růžici. Objevují se současně s květy nebo po odkvětu. Okvětí má šest nápadných cípů, srostlých pod zemí do dlouhé trubky. Plod je trojpouzdrá tobolka s kulovitými semeny a dozrává nad zemí.
Chutný pomocník
Šafrán známe jako velmi vzácné koření a jeho nezaměnitelnou chuť nalezneme ve sladkých i slaných pokrmech po celém světě. Jedná se o pestíky květů této rostliny. V každém květu jsou tři nitkové 2–3 mm dlouhé čnělky, které se sklízejí ručně odštípnutím. Sběr je nutno provádět velice šetrně. Aby mohl být vyprodukován 1 kg tohoto fantastického koření, je potřeba takových květů sesbírat až 100 000. Proto je cena šafránu tak vysoká: v současné době se jedná o nejdražší koření na světě. Šafrán se také po staletí používá v tradiční perské medicíně jako přírodní antidepresivum. Podporuje zažívání, malé dávky mají mírně afrodiziakální účinky, vyšší dávky vyvolávají překrvení vnitřních orgánů. Jinak má šafrán celou řadu pozitivních účinků. Ulevuje při bolestech hlavy a při nachlazení. Vzhledem k protizánětlivým vlastnostem se používá při potížích s dásněmi, bolestech zubů a například ulevuje při astmatu. Není bez zajímavosti, že šafrán je využíván i v homeopatii. První zmínky o něm se objevují již v období před naším letopočtem, se šafránem obchodovali zřejmě již staří Féničané. Po staletí to byla velmi populární rostlina, jejíž použití se neomezovalo pouze na vaření, ale přidávala se též do kosmetických přípravků a do parfémů, využívala se v tradiční medicíně a také jako barvivo látek. Šafrán byl ve starověku nazýván „kořením bohů“. Používala ho egyptská královna Nefertiti a několik století po ní i Kleopatra jako přísadu do koupelí a kosmetiky. Největšími producenty šafránu jsou dnes Írán, Španělsko, Indie, což také přesně odpovídá nejčastějšímu užití v národních nebo oblastních kuchyních: středomořské, arabské a indické. U šafránu se hodnotí schopnost barvit, tedy koncentrace chemické látky crocinu v blizně.
Zajímavost z historie
Podle Matthioliho herbáře věnec uvitý z šafránu a na hlavě nošený zahání opilost a navozuje klidný spánek.
Stáhnout PDF pro tisk
Šafrán zlatý
