Latinské názvy: Ribes rubrum, Ribes nigrum
Tento ovocný keř, jehož plody jsou malé jedlé bobule osvěžující chuti, patří do čeledi meruzalkovitých, řádu lomikamenotvarých. U pěstovaných odrůd jde o křížence více druhů tohoto botanického rodu. Keř běžně dorůstá výšky jednoho až dvou metrů. Má pětilaločné listy spirálovitě uspořádané na stopkách, listy jsou střídavé, zašpičatělé a zubaté, okrouhlé a na okraji pýřité. Kůra na větvích rybízu je černošedá. Květy jsou nenápadné žlutozelené, velké čtyři až devět milimetrů, a květenství představují převislé hrozny. Všechny pěstované odrůdy rybízu jsou samosprašné. Větve rybízu nemají trny. Doba květu trvá od dubna do května. Jedlé bobule jsou buď červené, případně černé či bílé kuličky mívající asi 0,6 cm v průměru. Zatímco červený rybíz lze sbírat někdy již v červnu, černý a bílý rybíz dozrává o něco později v létě.
V Česku dobře známý
Rybízu se daří v celé České republice i v jiných oblastech mírného podnebního pásma. Rybíz černý se vyskytuje divoce a bývá pěstován pro léčivou surovinu. Rybíz červený se u nás vyskytuje ve dvou formách. Ta první, planá, se vyskytuje v lužních lesích a na vlhkých půdách, ale v dnešní době je už hodně vzácná. Druhá forma, kulturní, je pěstována především v zahradách a ovocných sadech. Rybíz se běžně pěstuje pro komerční účely, keře jsou často vysazovány i pro osobní spotřebu přímo drobnými pěstiteli. V takovém případě je však třeba vyvarovat se chyby – rybízu nesvědčí umístění pod hustou výsadbu stromů. Rybíz se množí vegetativně, ale lze jej namnožit i řízkováním.
Zdravé mlsání
Od poloviny června až do srpna sbíráme svazečky plodů a můžeme si z nich vyrobit kompoty nebo marmeládu, džem, sirup či rybízové víno. Zasyrova mají bobule rybízu osvěžující nakyslou chuť. Bobule všech rybízů obsahují vitaminy C, B1, B2, B3, B5, B6, provitamin A, dále pak vlákninu, vápník, železo, mangan, draslík a zinek. Obsahují také hořčík, který je důležitý pro správné fungování srdce a také příznivě působí na nervy a svaly. Rutin obsažený v bobulích rybízu zlepšuje stav cévních stěn, je tedy vhodný při léčbě křečových žil, při hemoroidech a také při křehkosti cév a tvorbě modřin. Šťávy z červeného rybízu snižují horečku a celkově posilují obranyschopnost, proto jsou vhodné při nachlazení a chřipkových onemocněních, při rekonvalescenci po delší nemoci anebo prostě jenom jako prevence. Černý rybíz je zdrojem rostlinných antioxidantů a díky obsaženým složkám a zejména éterickým silicím mají bobule a listy charakteristické aroma. Bobule rybízu také díky obsahu antokyanových barviv a již zmíněného provitaminu A příznivě působí na zrak a jsou vynikajícím pomocníkem při šerosleposti a únavě očí.
Velmi chutný je rybízový kompot na způsob brusinek. Můžeme ho používat nejen ke svíčkové a k dalším smetanovým omáčkám, ale také s nastrouhanou mrkví jako sladký ovocný salát. Plody rybízu lze usušit, a to nejlépe v sušičce na ovoce nebo na slunci. Z plodů rybízu vaříme léčivý čaj, plody můžeme přidávat do ovocných čajů, které pijeme během celého roku, ale hlavně v zimě, kdy je nouze o vitaminy a minerální látky z čerstvé stravy.
Využití listů rybízu
V lidovém léčitelství se využívají listy červeného rybízu na léčení střevních chorob, protože obsahují velké množství vlákniny. Dostatek vlákniny ve stravě pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu a riziko srdečních onemocnění. Látky obsažené v čaji z listů rybízu působí močopudně a podporují správné trávení. Listy rybízu pomáhají při průjmu, mírně snižují krevní tlak, používají se i do čajových směsí při zánětech ledvin a močových cest. Nejvíce účinné jsou mladé listy, které se zrovna rozvíjejí z pupenů. Z nich můžeme připravit i tinkturu. Pokud ale nechceme narušit vývoj a zrání plodů, můžeme listy sbírat až v červenci po dozrání a sklizni plodů. Listy potom používáme do směsi s dalšími bylinami spíše jako podpůrnou složku.