V našich produktech se používá hned několik druhů růže. Přinášíme popis těch nejznámějších.
Růže šípková (Rosa canina)
Růže šípková bývá někdy nazývaná též planá růže nebo zkráceně šípek. Je to planě rostoucí keř z čeledi růžovitých s převislými větvemi a s hustými hákovitými trny. Řapíkaté listy jsou pěti až sedmičetné, vejčitého až elipsovitého tvaru s pilovitými okraji.
Růže šípková je rozšířena téměř po celé Evropě a v přilehlých oblastech Afriky a Asie. V našich krajích je to nejčastěji planá růže, roste na stráních kolem cest. V červnu rozkvétají na všech výhonech jednoduché květy na květonosných větévkách. Barva listů i zbarvení korunních lístků se keř od keře značně liší. Známe keře s květy téměř bílými i zcela růžovými, ale většinou jsou bílé květy aspoň v poupěti zabarveny dorůžova. Voní příjemně a lehce. Po odkvětu vytváření na keři oranžovočervené šípky.
Zralé plody se také užívají v lidovém léčitelství. Jsou oblíbenou surovinou pro vaření šípkového čaje. Pokud chcete uvařit opravdu dobrý šípkový čaj, je třeba šípky ve vodě vařit aspoň 20 minut.
Šípek dodává energii, posiluje, chrání klouby, srdce, cévy, očišťuje, je močopudný. Dále pomáhá při průjmu či zácpě, problémy s močovým měchýřem, nespavosti, při stavech nervového podráždění, při bakteriálních infekcích a horečkách.
Šípková růže byla používaná již ve starověkém Řecku a Římě. Růže byla zasvěcena bohyni Afrodité. Růžové květy se staly symbolem lásky, touhy a něhy, také ale mlčenlivosti a mládí.
Okvětní lístky se používaly do koupelí, korále ze šípků měly magickou moc přitahovat milovanou bytost a chránily před zlem.
Aniba Rosaeodora - Brazilský palisandr (v produktech jako "růžové dřevo")
Je mohutný jehličnatý stále zelený strom, který může vyrůst až do výšky až 30 metrů, může dosahovat šířky kmene až dva metry v průměru. Všechny části stromu, kůra, dřevo i listy jsou aromatické. Plody jsou peckovice.
Roste v části tropického deštného pralesa v oblasti Amazonie v Jižní Americe. Většina celosvětové výroby pochází z Brazílie. V dnešní době je tento palisandr již ohroženým druhem, který doplatil na široké možnosti jeho využití. Brazilská vláda vydala nařízení na podporu zachování tohoto botanického druhu. Hlavním důvodem jeho těžby je obsah růžového oleje ve dřevě, který se získává parní destilací. Stromy jsou káceny ve volné přírodě. Potom se zpracovávají - kmeny jsou pořezány na kratší polena a poté splavovány po řece k dalšímu zpracování. Zpracovatelské závody jsou rozmístěny poblíž toků velkých řek, kvůli nedostupnosti míst, kde se stromy těží. Každý strom může vydat až 1% oleje hmotnosti dřeva.
Olej z růžového dřeva je bohatý na silice a využívá se především v parfumerii. Obsahuje látku linalool, který má celou řadu možností využití. Olej má charakteristickou vůni a je oblíbenou složkou v recepturách dražších parfémů.
Se zavedením výroby syntetického linaloolu využití pravého oleje výrazně pokleslo. Pro zpracování v kosmetickém průmyslu s upřednostněním přirozených látek, bývá tento olej nahrazován levnějšími variantami olejů z exotických dřevin.
Damašská růže (Rosa Damascena)
Vyšlechtěný druh, který se často používá v okrasném zahradnictví a kosmetickém průmyslu. Podobně jako u ostatních starých kulturních růží má i tato jako svého předchůdce růži galskou. Kultivart vyšlechtěný v 17. století je pěstován na květ pro výrobu růžového oleje zejména v Bulharsku. Korunní plátky damašské růže jsou jedlé, nakládají se do cukru, přidávají se do čajových směsí nebo slouží jako dochucovadlo ve sladkých receptech. Éterický olej z této růže má uklidňující a protizánětlivé účinky.
Růže galská (Rosa Gallica)
Růže galská patří mezi rostliny růžovité. Používá se i další název - růže keltská anebo nízká, ale jde o tentýž botanický druh.
Tato růže se pěstuje odnepaměti a bývá často využívána jako podnož pro roubování nových odrůd a druhů při křížení a pěstování. U nás roste místy volně v přírodě v teplejších oblastech.
Keř je vysoký asi jeden metr, odnožuje a z podzemního kmínku tvoří výhony. Rostlina je spíše nižšího vzrůstu, takže patří k menším druhům, vytváří nízké keříky Ostny jsou slabé a tenké. Listy jsou dlouhé pět až sedm centimetrů, lysé, dosti tuhé a mívají pět lístků. Horní listy mají široké palisty. Květy jsou převážně jednotlivé a jednoduché podobně jako u růže šípkové, nejvýše však po třech květech v květenstvích, jsou velké asi 8 centimetrů, na krátkých stopkách, růžové až červené barvy. Květy příjemně a sladce voní. Kališní cípy jsou dlouhé, úzké, silně zpeřené, po odkvětu vzpřímené. Kvete v červnu až červenci. Plody jsou šípky, které jsou ceněny pro svůj obsah vitaminů a léčivých látek, z nichž je nejdůležitější vitamin C.