Velikonoční tradice, na které jste možná už zapomněli
K Velikonocům v Česku rozhodně patří vajíčka a pomlázka. Vyšupání žen a dívek na Velikonoční pondělí je tradice, kterou dodnes dodržujeme. Mnoho zvyků se však zachovalo jen na vesnicích nebo je už nemáme v povědomí vůbec. Jak se tedy slaví dnes a jak se slavilo dříve?
Před příchodem křesťanství byly Velikonoce svátkem jara. Oslavoval se příchod nového období, vítalo se jaro. Židé v této době slavili a dodnes slaví svátek pesach na památku vysvobození izraelitů z Egypta. Pro křesťany znamenají Velikonoce vzkříšení Ježíše Krista.
Velikonoční zvyky a tradice jsou dnes většinou kombinací náboženských a pohanských oslav. Velikonočnímu pondělí předchází svatý týden. Vše začíná Květnou nedělí, kdy na křesťanské půdě dochází k požehnání ratolestí, čtení pašijí a slouží se mše svatá. Dalším významným dnem je Popeleční nebo také Sazometná středa, tedy den vymetání sazí z domu.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek by se prý měla jíst jen zelená strava. Říká se, že kdo v tento den sní před východem slunce chleba s medem, bude po celý rok chráněn před včelími žihadly. Podle tradice bychom také měli zacinkat penězi, když na Zelený čtvrtek naposledy zazní zvony. Pak nás prý celý rok nepotká nouze.
Velký pátek
Velký pátek připomíná den ukřižování Ježíše Krista, tedy den smutku, ticha a pokory. Věřící se scházejí ke zvláštní bohoslužbě a celý den se postí. Zároveň se dříve také věřilo, že se v tento den otevírá země a odhaluje poklady. Chodilo se s řehtačkami od domu k domu, pronášela se různá říkadla a hospodyně připravovaly pro průvod nejrůznější občerstvení v podobě vajec, pečiva a sušeného ovoce.
Bílá sobota
Den před Božím hodem velikonočním se nazývá Bílá sobota. Kromě toho, že se v tento čas vše uklízelo, bílilo a připravovalo na Boží hod, byl tento den zvláštní tím, že se nesloužila mše svatá. Pletou se pomlázky, pečou beránci a mazance, zdobí se vrbové proutí a vajíčka. Druhý den, tedy na velikonoční neděli, byly pokrmy posvěceny. Je to den, kdy vstal Kristus z mrtvých, a proto je nazýván „dnem Páně“. Každá návštěva by měla dostat kousek z posvěceného jídla.
Velikonoční pondělí
Na Velikonoční pondělí se hoduje a koleduje. Chlapci chodí s pomlázkami z vrbového proutí za děvčaty, šlehají je a u toho říkají říkadla nebo zpívají. Traduje se, že dívky, které dostanou v tento den pomlázkou, budou zdravé a krásné po celý rok. Na znamení odpuštění by měl chlapec dostat malované vajíčko. Dnes už jsme si však zvykli rozdávat a dostávat spíš čokoládová vajíčka. Dospělí koledníci často za své „Hody, hody, doprovody“ očekávají štamprli nějakého dobrého alkoholu.