Vánoční zvyky, na které jsme už možná zapomněli
Každý trávíme Vánoce a Štědrý večer po svém, ale některých tradic se ještě pořád držíme všichni. Většinou býváme v klidu s rodinou u štědrovečerního stolu a někteří z nás ještě praktikují zvyky našich předků, jako je rozkrajování jablíček, lití olova nebo pouštění lodiček z ořechových skořápek. Pojďme si však připomenout i ty méně známé tradice.
Na Štědrý večer se schází celá rodina u štědrovečerní tabule. Baštíme kapry, řízky a bramborové saláty, kdo vydržel o hladu až do večeře, doufá, že uvidí zlaté prasátko. Před nebo po rozbalování dárků pod vánočním stromečkem děvčata možná ještě hází pantoflíčkem, aby zjistila, jestli se příští rok vdají, či ne. Někdo má při večeři pod talířem kapří šupinu, aby si zajistil bohatství.
Málokdo ale ví, že na Štědrý večer bychom neměli mít u sebe žádnou cizí věc, jinak nás podle pověry čeká smůla, nebo dokonce neštěstí. Rozkrajování jablíčka zná asi každý, ale když dívky oloupou jablko do spirály, mohou se dozvědět, na jaké písmeno začíná křestní jméno toho pravého muže. Slupku musí děvče roztočit nad hlavou a poté pustit. Slupka udělá na zemi obrazec a s trochou představivosti bude připomínat právě ono písmeno. Jeden ze starých slovanských zvyků je přinejmenším sladký. Když si prý člověk na Štědrý večer namaže tváře medem, budou ho mít příští rok všichni rádi.
O kapří šupině pod talířem už byla řeč, ale naši předkové se do budoucna zajišťovali ještě jinak. Na jeden roh štědrovečerního stolu umístili bochník chleba, a tak měla rodina celý následující rok co jíst. Druhý roh byl určen pro ošatku se vzorkem letošní úrody, protože tak prý byla jistá dobrá úroda i v budoucnu. Na třetí roh se umístila mince, která měla podobnou funkci jako kapří šupina pod talířem. Poslední roh byl vyhrazen pro misku, do níž se vkládaly zbytky jídla pro domácí zvířata.
Jestli chcete zajistit soudržnost rodiny, omotejte stůl provazem. Prostírat by se mělo pro sudý počet lidí. Pověra totiž říká, že smrtka obchází před večeří domy, a kde je prostřeno pro lichý počet, přijde ho brzy srovnat právě na sudý.
Ve Švýcarsku, rodišti JUST a Nahrin, se Vánoce slaví trošku jinak. Také se zde zdobí vánoční stromky, ale zajímavé je, že Švýcaři někdy mívají stromeček v každém pokoji. Dárky nenosí Santa Claus, jak tomu je ve světě. Dříve někde naděloval Monsieur Chaland, postava, která se zjevovala za dveřmi, ale dnes dárky přináší Ježíšek, stejně jako u nás – Christkind nebo Le petit Jésus.