Kde se vzal apríl a které vypečené vtipy jsou s ním spojené?
Každý rok 1. dubna se na nás spustí lavina žertíků ze všech stran. Vtipkují děti, dospělí připravují fórky na kolegy v práci, nachytat se nás snaží i televize, noviny a internetové portály. Jak dlouho a proč lidé na apríla mystifikují? Které jsou nejčastější nebo nejzajímavější vtípky?
Historie není zcela jasná
Původ aprílu není jednoznačný. Zmínky o aprílovém vtipkování jsou již ze 17. století, ale proč se mu vlastně věnujeme, není tak úplně jasné. Podle jednoho z výkladů se 1. dubna narodil Jidáš, který zradil Ježíše. Proto by se ten den nemělo věřit všemu, co kdo řekne.
Jiný výklad vychází z proměnlivého dubnového počasí. V dubnu totiž často říkáme, že si z nás počasí dělá legraci. Je tedy možné, že právě proto si tehdy děláme legraci i sami ze sebe.
Aprílové vtípky
Před pár lety bylo v módě lepit na apríla nic netušícím kolegům či spolužákům na záda lístečky s vtipnými, až urážlivými popisky. Žáci ve školách si dodnes dělají legraci z učitelů tak, že si například otočí lavice zády k tabuli nebo po příchodu učitele vůbec nejsou ve třídě. Někdy jsou vtipní i učitelé a třeba dětem oznámí nečekanou prověrku, která se následně samozřejmě nekoná.
Připojují se také média
V posledních letech však upouštíme od malých vtípků a soustředíme se na ty velké, mediální. Televize, noviny i internetové servery využívají situace a snaží se čtenáře a diváky zmást. Už v roce 1960 informovala dánská televize diváky, že se zřítila šikmá věž v italské Pise. V roce 1980 byli diváci britské BBC šokováni zprávou o plánované změně hodin na věži Big Ben, které měly nahradit hodiny digitální.
V českém prostředí se povedl vtípek třeba v roce 2002. Tehdy přišla zpráva, že byla odhalena pamětní deska Hliníkovi, nejznámějšímu přistěhovalci do Humpolce. Zpráva byla inspirovaná filmem Marečku, podejte mi pero.