Jak vypadaly Vánoce za dob našich praprababiček?

To, jak vypadal Štědrý večer, se v domácnostech našich předků lišilo podle bohatství jednotlivých regionů i konkrétních rodin. Všude ale měly 24. prosince hospodyně už od rána napilno. Většinou připravovaly tradičního houbového kubu, vařenou čočku nebo hrách. Bohatší rodiny nebo lidé v regionech, kde byly rybníky, se mohli těšit na rybí polévku a vánočního kapra.

Konec půstu předznamenalo zapálení svíčky na štědrovečerním stole ve chvíli, kdy na obloze vysvitla první hvězda. To pak celá rodina usedala ke slavnostně prostřenému stolu.Štědrovečerní tabuli věnovaly hospodyňky velkou pozornost a s večeří byly spojené i různé vánoční pověry. 

Věřilo se, že u vánočního stolu by neměl sedět lichý počet strávníků. Před večeří prý obcházela kolem smrt a při lichém počtu stolujících, by se v příštím roce pro někoho vrátila. K večeři byl tradičně houbový kuba s česnekem, protože česnek byl podle Slovanů považován za ochrannou bylinu. Lesklé šupiny z vánočního kapra pak měly v domácnosti držet peníze. Po večeři čekala na všechny ještě vánočka a cukroví. V chudších rodinách nahradilo sladkosti sušené ovoce nebo ořechy.

Stejně jako dnes zkrátka i za dob našich praprababiček představovaly Vánoce dobu, kdy má celá rodina možnost se sejít a po náročném roce plném práce si užít společně strávené chvilky nad dobrým jídlem.